Údolím říčky Mže

Dnes údolím říčky Mže.

   Minule jsem vás zavedl ke zřícenině kostela sv. Jána na Tachovsku u obce Kočov. Vzhledem k tomu, že jsme na kole a počasí nám už k tomu i přeje, mám návrh. I když opět jen pomyslně u počítače, vydáme se dál do údolí říčky Mže.

   Vyrazíme po cestě do obce Kočov, kde se nevyhneme jízdě po silnici. Naštěstí jde jen o úsek asi 3 kilometrů směrem na Planou. V obci Brod na Tichou odbočíme u malé vesnické samoobsluhy do prava a přejedeme po můstku přes Hamerský potok. Hned za ním se stočíme opět do prava po proudu potoka. Po několika desítkách metrů zanecháme za zády poslední dům a dále jedeme jen podél potoka, volnou přírodou.

   Cesta je úzká asfaltová a po půl kilometru nás dovede do bývalého pionýrského tábora, stojícího v lese, který však dnes již chátrá a nevyužívá se. Tam končí asfaltová cesta a začíná pravá lesní cesta. Naštěstí dosti široká a ve velmi solidním stavu, takže člověk nemusí koukat zda nezahučí do nějakého výmolu a může se kochat krásou přírody. Po celou dobu pojedeme podél Hamerského potoka, a z druhé strany nás provází nádherný, jehličnatý les, rostoucí na svahu a ve skalnatých stráních. Prostě jsme se dostali do Karoliny doliny.

   Již pár metrů za bývalým táborem si můžeme odpočinout u malé a krásně upravené studánky. Když vyrazíme dál, ráz přírody se nemění. Je to místo, jak na milou a nenamáhavou projížďku na kole, tak i na příjemnou procházku. Každopádně je to kouzelné místo plné krásy a pohody. Navíc pro rybáře i místo pro možnost chytání lipanů, pstruhů a jiných ryb na pstruhové revíru.

   Zhruba po pěti kilometrech dojedeme k místu, kde se na druhém břehu potoka rozprostírá malá chatová osada Ústí. U ní je soutok Hamerského potoka a říčky Mže a dále už jedeme pouze podél Mže. Spojení dvou samostatných vod je znát i na velikosti říčky Mže. Je větší, ale i nic méně kouzelnější. Je nádhera pozorovat, jak si dravý proud, razí cestu mezi balvany v korytě obklopeném lesy a skálami. Je mi jasné, že na každého tohle nadchne, ale je to opravdu kouzelné a kdo je jen trochu romantik, tak ho to nenechá chladným.

   Pokračujeme dále po lesní cestě až do osady Josefova Huť, kde je o víkendech možno občerstvit se v typické trempské hospůdce. Z osady zůstalo již jen pár domků a vyloženě starousedlíků tam najdeme tak dvě, tři rodiny. Jinak jsou to již dnes jen rekreační chalupy. Přitom dříve to byla obec, kde byla malá cementárna, pošta, škola a obchod.

   Co dál? To už záleží jen na nás, jak jsme unavení. Z obce Kočov sem, to je zhruba 15 kilometrů. Nešlo však o to trhat rekordy, ale projet se kouzelnou přírodou a vyčistit si hlavu od každodenních problémů. Proto můžeme pokračovat na kole podél Mže dále směrem k městu Stříbro, což je asi další 30 kilometrů nebo můžeme v Josefově Huti sednout na vlak v železniční stanici Pavlovice a jet vlakem.

   Příště Vás pro změnu vezmu opět na nějaký hrad a asi bez kola.

   Hezký den.