„Jděte do prdele,“ ulevil si Michal nadávkou a znechuceně vypnul počítač. Od čtyř hodin, co přišel z práce, seděl u něj a chatoval.
A jako skoro pokaždé z toho byl otrávený. Většinou se tu debata točila kolem sexu, ale když mělo dojít na realitu, nebylo z toho nic. A když už přece jenom někdo o tom jenom nepovídal, tak to byl buď nějaký člověk o kterého nestál Michal, nebo který zase pro změnu nestál o Michala. I když ta druhá varianta nenastávala tak často.
Michalovi nešlo o vztah, o ten nestál. Hledal jen sex, zábavu a potěšení. Sex miloval a klidně ho mohl mít denně, ale i když se druhým hodně líbil, neměl vždycky jenom štěstí. Byl si vědom, že je pěkný a tak si dost vybíral. Ale zrovna dnes cítil, že by se miloval, až by plakal. Snad by i sbalil prvního, trochu slušně vypadajícího kluka a s chutí by si to užil.
Znuděně si zapálil cigaretu a natáhl se na sedačku. Ovladačkou pustil video, kde měl porno kazetu. Ale během chvilky zjistil, že i když se tam střídalo spoustu pěkných kluků v různých pozicích a polohách, stejně mu to nemohlo nahradit pěkného živého kluka. Nejdříve měl Michal chuť onanovat, ale nakonec si to rozmyslel. Otráveně se zvedl a vydal do kuchyně. Cestou si pustil cédečko.
Když si v kuchyni nalil pořádnou porci cinzána, hodil do sklenice několik kostek ledu a vrátil se zpět do pokoje. Cestou zabloudil pohledem na hodiny na stěně. Bylo osm hodin večer. Venku za okny se už setmělo a i když nebyla zrovna zima, březnové večery ještě nepatřili k nejteplejším.
Posadil se do křesla a zaposlouchán do hudby upíjel ze skleničky, pokuřoval cigaretu a civěl kamsi do prázdna. Michal se necítil často opuštěný a společnost lidí vyhledával jen ve chvílích, kdy mu to mohlo něco přinést. Kromě několika běžných známých, neměl v podstatě žádné kamarády a přátelé. Většinou mu ani moc nechyběli. Byl toho názoru, že každému jde jen o prachy, sex a požitky. A sám v sobě si za ty léta v sobě upevnil tento názor natolik, že se jím začal řídit sám.
Za ty dva roky, co žil v Praze se mu nedařilo špatně. Byt, který zdědil po babičce byl pěkný a ty dva pokoje s kuchyní mu bohatě stačily. Práci měl taky slušnou a na to, že mu bylo teprve čtyřiadvacet, si vydělával dost slušně. Je pravda, že toho moc neušetřil, protože si rád užíval. Spoustu peněz utratil za oblečení, kosmetiku a dost peněz nechal i po různých podnicích, které často navštěvoval. Přesto si nežil špatně.
O tom, že je na kluky věděl Michal už od střední školy. Nikdy si z toho moc hlavu nedělal, to nepatřilo k jeho povaze. Brzy se to dozvěděli i rodiče. Ti se s tím však nemohli smířit. Navíc život na malém okresním městě byl takový, že se tu vědělo skoro o každém všechno. Proto, když zemřela tátovo maminka a zůstal po ní v Praze byt a Michal projevil zájem, že by se tam nastěhoval, moc mu v tom nebránili. Svým způsobem to Michalovi rodiče brali jako vysvobození. Co kdyby se někdo dozvěděl, že jejich jediný syn je gay? To by byl podle jejich názoru konec kariéry okresních úředníků, na které si tolik zakládali.
Michal dopil sklenici a zvedl se, že si nalije další. Když však došel do kuchyně, rozmyslel si to. Byl tak vzrušený, že se rozhodl, že vyrazí někam do podniku. Třeba se mu tam povede někoho sbalit.
Svůj nápad se rozhodl ihned uskutečnit, vešel do koupelny, kde se osprchoval. To mu moc času nezabralo. Ale další úpravy jeho zevnějšku ano. Při pohledu na jeho štíhlou a pevnou postavu, krásnou, skoro až dívčí tvář, musel leckdo uznat, že to nemá zapotřebí. Myslel si to sám o sobě i Michal. Přesto však rád používal různé pleťové krémy a různé parfémy a velkou pozornost věnoval i svým vlasům. Proto mu vždy trvalo skoro hodinu, než byl sám se sebou spokojený a mohl opustit koupelnu.
Další martýrium nastalo při výběru toho, co si vezme na sebe. Různého oblečení měl Michal plné skříně a vždy, když se rozhodl vyrazit ven mezi lidi, trvalo mu věčnost, než si vybral tu správnou kombinaci barev, střihu a vzorů a byl spokojený sám se sebou.
Když Michal nastupoval na zastávce do tramvaje, rozhlédl se kolem sebe. Nezahlédl však žádného pěkného kluka, který by ho zaujal. Proto se posadil a nepřítomně sledoval z okna večerní život velkoměsta.
„Ahoj, co si dáš?“ zeptal se barman, když se Michal usadil u baru jednoho z mnoha gay podniků v Praze.
„Ahoj,“ pozdravil ho i Michal a když si objednal dvojku bílého vína, rozhlédl se kolem sebe. Bylo už pár minut po desáté hodině, ale moc lidí tu nebylo. Přesto hned na první pohled zaujal Michala sympatický kluk. Seděl ob jednu stoličku vedle něho a povídal si s nějakým chlapem. Ten chlap Michalovi nic neříkal, ale kluk se mu moc líbil.
Nebyl to sice nějaký krasavec, ale měl zajímavou tvář a pěknou postavu. Michal mu odhadoval věk, tak kolem třiceti, ale nebyl si jistý. To však nebylo rozhodující. Hlavní bylo, že se mu líbil.
Když Michal upil ze své skleničky, znovu se po neznámém klukovi ohlédl. Bylo to zrovna ve chvíli, kdy se na něho díval i onen neznámý. Michal na něho sotva znatelně pokývl, což mělo znamenat něco jako pozdrav a potom ladně přešel pohledem na ostatní návštěvníky podniku. Nechtěl, aby si dotyčný myslel, že ho loví. Chtěl se nechat ulovit.
„Pěkný večer, máš tu volno?“ ozvalo se za Michalovými zády. Ten se otočil po hlase.
„Jo je tu volno,“ přikývl staršímu muži, který se evidentně chtěl posadit. Neměl z toho sice moc radost, protože tajně očekával, že místo vedle něho zaujme nějaký pěkný kluk, ale nedalo se nic dělat.
„Díky,“ usmál se muž a posadil se vedle.
„Hm,“ zabručel Michal a dál sledoval dění v podniku.
Přesto mu neuniklo, že muž vedle něho na něm může nechat oči. Neustále Michala sledoval a hledal každičkou záminku, aby se ho mohl jakoby náhodně dotknout. Michalovi to bylo nepříjemné, ale nemohl nic dělat. Mohl si sice přesednout jinam, ale to by zase ztratil výhled na kluka, který se mu líbil. A to nechtěl.
„Jsi tady poprvé?“ zeptal se muž vedle Michala.
„Ne,“ odsekl Michal.
Ten chlap mu začal být čím dál víc protivnější. I když musel uznat, že na to, že mu mohlo být kolem padesáti, neměl špatnou postavu. Michalovi by dokonce ani nevadil ten věk, nebylo by to poprvé co by měl někoho staršího, ale dnes měl chuť na někoho mladšího. Navíc ten chlapík byl evidentně už pěkně pod parou.
„Že jsem tě tu nikdy neviděl,“ nenechal se odbýt neznámý muž.
„To se stává,“ odpověděl Michal nevrle a ani se na svého souseda ani nepodíval.
Za to kluka ob jednu stoličku sledoval stále častěji a lačněji. Cítil, že začíná být vzrušený a měl hroznou chuť se s tím neznámým klukem pomilovat. Jen ho štvalo, že ten kluk si ho moc nevšímá. S přibývajícím časem a množstvím vypitého alkoholu, se neznámý kluk stále častěji věnoval svému sousedovi, který do něho nepřetržitě hučel. A zřejmě se příjemně bavil.
„Dáme si spolu něco?“ zeptal se po chvilce neodbytně muž vedle Michala.
„Mám víno.“
„Já vidím, ale mohli bychom si dát něco lepšího.“
Michal se na muže vedle sebe mlčky podíval. Ten to považoval za počátek svého vítězství a mile se na Michala pousmál. A když si Michal vyndal z krabičky cigaretu, hbitě mu připálil.
Michal opět pohledem zhodnotil situaci a když došel k závěru, že u kluka, který se mu líbil, nepochodí, rozhodl se využít situace. Lepší něco, než vůbec nic, řekl si a začal se věnovat muži vedle sebe.
„Tak co si tedy dáme?“ zeptal se drze Michal a nasadil svůj smyslný úsměv.
„To záleží na tobě, na co máš chuť,“ zaradoval se Michalovo společník, „vyber si a já se postarám o zbytek,“ dodal ještě dvojsmyslně a jako by mimochodem pohladil Michala po stehně.
Michal byl dnes šíleně vzrušený a tak i když měl v úmyslu, že dnes se pomiluje s nějakým mladším klukem, přesto se nedokázal ovládnout a tělem mu projelo příjemné vzrušení. Při pohledu do rozkroku jeho staršího společníka zjistil, že ani on na tom není lépe. A podle toho co Michal viděl, musel uznat, že jeho soused se nemá za co stydět.
„Tak pro začátek si můžeme dát metaxu, ne?“ rozhodl suverénně Michal a znovu se na svého nového společníka pousmál. Dokonce víc, než měl v původně v úmyslu.
Důvodem jeho vřelého úsměvu byl pohled do peněženky jeho souseda, který ji vyndal z kapsy. Byla pěkně naditá svazkem bankovek. Michal usoudil, že by nebylo špatné spojit příjemné s užitečným. Mohl by si užít tělesně a ještě k tomu i něco dobrého popít. Jeho soused vypadal na to, že nekouká na korunu a když mu Michal dá to po čem touží, mohla by být spokojenost na obou stranách.
„Tak ahoj nádherný kluku, já jsem Mirek,“ pozvedl muž svou skleničku, když byli obslouženi a mlsně se pousmál.
„Já jsem Michal,“ představil se rovněž Michal a s Mirkem si přiťukl.
„A to je vše?“ podivil se Mirek zklamaně, když se Michal napil a položil skleničku na pult.
„Samozřejmě, že ne,“ pousmál se Michal, když mu došlo co má Mirek na mysli a políbil ho.
Ten mu jeho polibek opětoval a Michal měl co dělat, aby stačil uhnout, když ucítil Mirkovo jazyk na okraji svých úst. Na to zrovna chuť neměl. I když Mirek na svůj věk nevypadal špatně, nebýt jeho štědré společnosti a chuti na sex, asi by se na něho Michal dnes ani nepodíval.
„Jsi moc krásný kluk Michale,“ zašeptal mu Mirek do ucha, když se k němu naklonil a přitom ho drze pohladil po rozkroku.
„Já vím,“ pousmál se sebevědomě Michal. „Nejsi první, kdo mi to říká.“
„Já sice nejsem už nejmladší, ale stále to pěkně umím,“ pronesl opile Mirek.
Michalovi bylo jasné, že Mirek nemůže být opilý z té druhé metaxy, kterou spolu už popíjeli, zřejmě už s nějakým alkoholem v krvi přišel. To mu však nevadilo. I když měl už Mirek problémy s mluvou a trochu se motal, platil a když Michal využije správný moment, možná, že si i něco užijou.
„Tomu věřím,“ pokýval souhlasně hlavou Michal a pevně sáhl Mirkovi do rozkroku, kde poznal, že Mirek už je vzrušený. „A taky cítím, že se nemáš za co stydět.“
„No však ty taky ne,“ opětoval Mirek dotek do Michalova rozkroku.
„Tak co s tím uděláme, pojedeme k tobě?“ navrhnul Michal.
„To bohužel nejde,“ posteskl si Mirek smutně.
A jejda, ženatý kořen a tak si přišel užít sem, pomyslel si Michal, ale moc ho to nerozhodilo. Byl na takové typy zvyklý a svým způsobem mu to i vyhovovalo. Alespoň měl jistotu, že ho takový nebude v budoucnu otravovat žárlivými a srdceryvnými scénami. O to Michal ani trochu nestál.
„No já taky nemám kde,“ zalhal Michal, „bydlím v podnájmu a majitelka je doma.“
„Můžeme tedy na záchod,“ navrhnul Mirek a mlsně si olízl rty.
Michalovi se jeho návrh moc nelíbil. I když měl sex rád a dokázal překousnout leccos, ale milování na záchodě zrovna nemusel. Byl však hodně vzrušený a taky si uvědomil, že se alespoň Mirka rychle zbaví a nebude se muset ráno probouzet vedle postaršího seladóna někde v hotelové či manželské posteli. I když byl rozhodnut si to s Mirkem užít, neměl zrovna chuť to nějak protahovat.
„A co když tam někdo přijde?“ ohradil se Michal s hranou nechutí, „a jak to tam chceš dělat, v nějaké malé kabince? Bůhví, jestli je tam alespoň čisto?“ oklepal se Michal štítivě. A to bylo upřímné, protože Michal měl rád čistotu.
„Neboj kocourku, kabinka je dost velká. Tady jsou na takové chvilky připraveni. A jak to budeme dělat, uvidíš. Já si nejdříve pohraju s tvým pokladem ve své pusince a ty mne potom potěšíš zezadu. Souhlasíš?“ vysvětloval Mirek vzrušeně a Michal měl už skoro obavy, že než k něčemu dojde, bude po všem a Mirek bude odcházet s mokrým flekem na poklopci.
„Dobře, ale bez gumy nejdu,“ upozornil Michal Mirka kategoricky.
„Nic takového po tobě kotě nechci, ale já si tě vychutnám bez gumy, souhlasíš?“ vrněl vzrušeně Mirek a stále silněji mačkal Michalovi nohu.
„Tak už běž, přijdu hned za tebou,“ pohladil ho Michal po ruce s úsměvem na rtech, ale v duchu z toho moc nadšený nebyl. Už to chtěl mít za sebou.
„Ale doufám, že opravdu přijdeš?“ ujišťoval se trochu nevěřícně Mirek, když se mu po menší námaze podařilo slézt ze stoličky a udržet balanc. Přitom ještě zaplatil útratu. Vypadalo to, jako by se už k baru nechtěl vrátit.
„Za co mne máš!?“ ohradil se uraženě Michal a demonstrativně se od Mirka odvrátil.
„Ale no tak myšáčku, já jsem to tak nemyslel,“ naklonil se k němu Mirek a snažil se ho udobřit několika polibky na Michalovo ucho. „Tak já tedy jdu a přijď brzy,“ prohlásil Mirek, když mu Michal krátkým polibkem na rty dal najevo, že už se jako nezlobí.
Když Mirek zašel z dohledu, podíval se Michal směrem ke klukovi, který se mu od začátku líbil. Ten však měl jiné starosti. Michal si všiml, jak ho jeho společník objímá kolem pasu a hladí po zadečku a klukovi se to zřejmě líbilo. Zrovna ve chvíli, kdy se na něj Michal smutně zadíval, kluk se začal upřímně smát něčemu, co mu jeho společník slastně šeptal do ucha. Michal uraženě do sebe hodil zbytek obsahu skleničky a vydal se za Mirkem.
„Jak se ti to líbilo kocourku?“ zeptal se Mirek se značnými problémy asi po půl hodině, když si zapínal kalhoty.
Michalovi bylo jasné, že Mirek je pěkně pod obraz. Přesto musel ocenit, že milování s ním nebylo špatné. Pusou to uměl nádherně a když potom Michal uspokojoval Mirka, musel uznat, že má ještě krásně pevný zadeček. Dokonce musel uznat, že Mirek měl pravdu i v tom, že místní kabinka na wc byla zřejmě dělaná i za účelem jiným, než na vykonání potřeby. Bylo tu čisto a dost místa na různé praktiky.
„Nelhal jsi,“ uznal pochvalně Michal, když se Mirek oblékl a Michal se postavil k umyvadlu, aby se opláchl. „Opravdu to umíš krásně a líbilo se mi to s tebou.“
„Vidíš kocourku, tak si to můžeme někdy zopakovat,“ nadmul se hrdě Mirek a naklonil se k Michalovi, aby ho políbil zezadu na krk.
„Možná jo, co víš? Uvidíme,“ zasmál se na oko Michal, ale v duchu moc nadšený nebyl. Přeci jenom i když Mirek nevypadal špatně a v sexu byl asi dobrý, milování na záchodě nemusel Michal absolvovat častěji. A domů Mirka zvát neměl v úmyslu.
„Já už musím běžet, mám nějaké povinnosti,“ vyhrkl zděšeně Mirek, když se podíval na hodinky. „Uvidíme se někdy?“
„Necháme to náhodě. Chodím sem často,“ odpověděl mu Michal neurčitě. Přitom věděl, že o další, alespoň plánované setkání s Mirkem nestojí.
„Tak jo prdelko, měj se krásně,“ pozdravil ho Mirek a neodpustil si dlouhý polibek na rozloučení. Potom vyběhl z kabinky.
Michal za ním rychle zavřel a zamknul se. Neměl v úmyslu poskakovat tady se staženými kalhoty ve chvíli, kdy sem mohl někdo vlézt. Rychle se opláchl jak v rozkroku, tak si pořádně vydrbal i ruce. Když si zapínal kalhoty, zabloudil pohledem na podlahu. U mísy leželo něco na zemi. Michal se sehnul a zjistil, že je to Mirkovo nabitá prkenice.
Trochu nervózně se rozhlédl a rychle překontroloval, zda jsou opravdu zamčené dveře. Potom peněženku otevřel.
„Hm, ten si asi nežije špatně,“ prohodil si sám pro sebe Michal a znovu narychlo přepočítal svazek bankovek v peněžence. Podle letmého odhadu tam bylo něco kolem deseti tisíc. Když nepočítal drobné.
„Klídek, nejanči,“ uklidňoval Michal sám sebe. Cítil, že je nervózní a na okamžik nevěděl co má dělat. Bylo to lákavé. Nakonec se rozhodl. Strčil peněženku do kapsy a když se pořádně osušil, vyšel ze záchodu.
Když vešel do prostoru klubu, rozhlížel se po Mirkovi. Toho však nikde neviděl. Proto se vrátil k místu, kde ještě před časem s Mirkem seděli. Obě místa už byla obsazená. Michal byl rozhodnutý, že když Mirka uvidí a zjistí, že se shání po tom, co na záchodě ztratil, hrdě mu to předá a zkusí z něj za to vyrazit nějaké nálezné. Ale ještě více přemýšlel Michal nad tím, že by Mirka nemusel potkat vůbec a zůstaly by mu všechny peníze. Tahle představa ho nadchla nejvíce.
„Zaplatím,“ mávl Michal na barmana.
„To už je placeno,“ houkl na něho mladý kluk v běhu, když vyřizoval další objednávku.
Michal se na něho na okamžik překvapeně podíval, ale nebyl typ člověka, co by se zbytečně něčemu divil a z něčeho si dělal hlavu. Nechápal sice, kdy k tomu došlo, ale zřejmě ve chvíli, kdy Mirek platil svůj účet, než šli na záchod. Moc dlouho nad tím však Michal nepřemýšlel. Ze šatny si vyzvedl bundu a vyšel ven na ulici.
Tam se zastavil a zapálil si cigaretu. Přitom se rozhlížel, zda se od někud nevynoří Mirek, který zjistil, že mu chybí peněženka. Když si však Michal vzpomněl, jak byl Mirek opilý, napadlo ho, že na to dnes možná ani nepřijde. Mirka nikde neviděl a tak se rychlým krokem vydal směrem na tramvaj. Byl s dnešním průběhem večera celkem spokojený.
Povedlo se mu užít si a ještě docela slušně vydělal. To, že by mohli Mirkovi peníze chybět, nad tím Michal zvlášť nepřemýšlel a hlavu si z toho nedělal. Měl si je lépe hlídat.